|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
|
Českoslovenští krasnoarmějci, 1917-1920
Křišťan, Vlastimil ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Autor se v práci věnuje Čechům a Slovákům, kteří v průběhu ruské občanské války vstoupili do řad internacionálních jednotek podporujících bolševiky. Zaměřuje se na československé komunistické hnutí v Rusku a jeho proměnu v průběhu občanské války, formován bojových jednotek československých bolševiků, jejich bojová vystoupení s obzvláštním zřetelem k bojům s československými legiemi. Část práce rozebírá propagandu československých komunistů. Pro zpracování využívá archivních materiálů Vojenského ústředního archivu v Praze, dobového tisku, pamětí, sborníků a monografií vydaných převážně před rokem 1989. Klíčová slova: Českoslovenští krasnoarmějci, Ruská občanská válka, 1. světová válka, internacionalisté
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Beatifikační proces císaře Karla I.
Bábíčková, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o osobě císaře Karla I. Rakouského se zaměřením na jeho beatifikační proces a místa spojená s jeho úctou. První část je zaměřena na císařův životopis. Stručně je zmíněna doba Karlova dospívání, studia a první zkušenosti v armádě. Největší prostor je věnován době Karlovy vlády a období po odchodu do exilu. Zdůrazněny jsou mírové snahy v době 1. světové války, sociální reformy v monarchii a v období exilu restaurační pokusy v Maďarsku. Druhá část je zaměřena na samotnou beatifikaci a kult císaře Karla. Nejprve krátce o zbožnosti císaře Karla. Dále průběh a aspekty blahoslavení, kde je nejdůležitější průběh procesu a snahy Modlitební ligy císaře Karla za mír mezi národy. Poté krátce o diskuzi, která vyvstala po oznámení o blahoslavení. Závěr je věnován popisu kaplí a relikviářů zasvěcených císaři Karlovi. Klíčová slova císař Karel I., blahoslavení, Habsburská monarchie, 1. světová válka Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921.
Hájková, Tereza ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921 Abstrakt Tato práce pojednává o demografickém vývoji městyse Koloveč během 1. světové války, která výrazně zasáhla do struktury obyvatelstva nejen v českých zemích, ale i v Evropě. První část práce je věnována právě 1. světové válce, jejímu vzniku a následkům, které ovlivnili strukturu obyvatelstva i po válce. Další důležitou událostí byla v roce 1918 španělská chřipka, která zapříčinila smrt několika desítek milionů obyvatel v Evropě. Stěžejní část práce se věnuje počtu narozených a zemřelých obyvatel a počtu sňatků v Kolovči v letech 1910-1921 na základě dat z kolovečské matriky. Součástí je také komparace let 1910 a 1921, kdy bylo v českých zemích provedeno sčítání obyvatelstva, které je analyzováno podle předem zvolených kritérií v městysi Koloveč. Ty jsou členěny na 4 části, a to na demografické znaky, etnické a sociokulturní charakteristiky a socioprofesní charakteristiky. Klíčová slova: 1. světová válka, španělská chřipka, městys Koloveč, obyvatelstvo, matrika
|
|
|
Příslušníci rakousko-uherského letectva z českých zemí
Rajlich, Jiří ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Zářický, Aleš (oponent)
Toto pojednání si klade za cíl nastínit podíl letců z českých zemí na formování, organizační a personální výstavbě, technickém rozvoji a na operačním nasazení rakousko- uherského letectva v období předcházejícímu vzniku 1. světové války a zejména v jejím průběhu. Zároveň se pokusí o stanovení jejich percentuálního podílu v celém rakousko- uherském armádním i námořním letectvu. Národnostní (či zemská) problematika u rakousko-uherského letectva nebyla dosud předmětem historického výzkumu v žádném z nástupnických států. Důvodem byl fakt, že u této mladé zbraně nebyla - na rozdíl od jiných zbraní - statisticky sledována. Pro rakouskou historiografii nepředstavovalo národnostní složení c. a k. letectva téma hodné přiměřené pozornosti. V české, respektive československé se na dlouhou dobu prosadila dobově podmíněná teze o tom, že čeští letci byli v rakousko-uherských leteckých silách zastoupeni "v nepatrném počtu". Tato letitá teze, která ovšem nikdy nebyla věrohodně doložena, je v této práci podrobena kritice, vedoucí k jejímu přehodnocení. Především rekonstrukcí a analýzou statisticky relevantních vzorků osob došlo ke zjištění, že ve skutečnosti zastoupení letců z českých zemí bylo nadprůměrné a Češi v něm měli solidní zastoupení. Přesto však nikoli takové, jaké by odpovídalo jejich národnostnímu...
|
|
|
Historie farnosti Stará Říše v 1. polovině 20. století
Veselá, Anna ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat proměny života farnosti Stará Říše na pozadí historických událostí 1. poloviny 20. století. Vymezené historické období představuje farnost na počátku nového tisíciletí, v odrazu 1. světové války, v poklidnějším období první republiky, během 2. světové války a závěrem poukazuje na změny, které přineslo nové politicko-ekonomické uspořádání společnosti v závěru 40. let 20. století. Práce se dále zaměřuje na vývoj farnosti pod patronátem nedalekého kláštera premonstrátů v Nové Říši, pod jehož správu vždy farnost spadala. V neposlední řadě věnuje pozornost osobnosti Josefa Floriana, který všeobecně proslul svou nakladatelskou činností. Jeho vydavatelství přivedlo do Staré Říše celou řadu umělců a literátů, na druhou stranu se jeho názory staly zdrojem neshod s místními a klášterem.
|
|
|
První světová válka a péče o sirotky v Jihočeském regionu
ZAVADILOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se věnuje péči o sirotky v Jihočeském regionu v letech 1914 - 1918. Nejprve je charakterizována veřejná péče o sirotky v království Českém vycházející z říšské legislativy a dobročinná péče o ně jako její nezbytný doplněk. Největší část práce se vztahuje k dobročinné péči o české sirotky na jihu Čech řízené Českou zemskou komisí pro ochranu dítek a péči o mládež, provozované katolickou církví a dobročinnými spolky. Ve zkratce je nastíněna dobročinná péče o německé sirotky v českobudějovické oblasti. Cílem je podrobněji popsat a přiblížit, dle dostupných materiálů, které subjekty se na péči o sirotky na jihu Čech podílely a jakým způsobem.
|
host ::
RSS.